PROČ JSEM PŘESTAL JÍST LEPEK

Tímto bych se s Vámi chtěl podělit o vlastní zkušenost se zdravotním problémem, který mě trápil dlouhá léta, a nad kterým jsem částečně vyzrál změnou stravovacích návyků.

Čím to začalo….

Zhruba v 15 letech, se mi objevil na prstu pravé ruky ekzém, vyrážka, podráždění kůže (bylo to po brigádě v auto servise, ale nevím, jestli to má nějakou spojitost). Nic, co bych musel akutně řešit, trochu to mokvalo, svědilo, pak praskalo a pálilo. Myslel jsem, že to přejde samo, skoro jako všechno v tomto věku :-). Bohužel jsem se spletl, jako nejednou v tomto věku 🙂 Po nějaké době jsem si zašel na kožní, kde jsem dostal mastičku. Diagnózu si již nepamatuji. Mastička zabrala. Jak by taky ne, byly to kortikoidy. Bohužel neléčila, ale pouze ztlumila ty nejhorší příznaky, když bylo potřeba. Ekzém totiž osciloval mezi stavem lehké zarudlosti nebo suché kůže a svědivými pupínky, a posléze popraskanou kůží do krve. V tu chvíli opravdu kortikoidy pomohly. Roky běžely a ekzém se mě držel jako klíště. Navíc se začal rozšiřovat i po dalších prstech ruky a objevil se i na druhé ruce. Po další návštěvě jiného kožního lékaře jsem opět doplnil lékárničku o kortikoidovou mast, ale už jsem se dozvěděl, že by to mohl být atopický ekzém. Když jsem se ptal, co mám dělat, abych se problému zbavil, bylo mi sděleno, že lepší bude se s tím naučit žít, než pátrat mezi mnoha desítkami příčin, které by to mohly způsobovat. Jak příkladné pro naše zdravotnictví. Zde jsem poprvé poznal, že léčit člověka komplexně a nalézat a odstraňovat důvody zdravotních problému, není cílem našeho zdravotnického systému. V dalších letech jsem se v tom už jen dále utvrzoval.

Lidé, co tímto onemocněním trpí hlavně ve větším rozsahu, mají většinou dostatek informací, ale pro ty, co čtou tento článek pouze ze zvědavosti nebo se s tímto onemocněním teprve seznamují, jenom v krátkosti:

Co to je Atopický ekzém?

Je to autoimunitní, chronické, recidivující, svědivé kožní onemocnění. V důsledku snížení lipidové kožní bariéry dochází ke zvýšeným ztrátám vody a snížení hydratace a zvýšení suchosti pokožky. Kůže se tím stává citlivější ke spouštěcím faktorům, jako jsou dráždivé látky a alergeny, které atopický ekzém dále zhoršují. Velmi často se jedná o tzv. epizodické onemocnění, při kterém se střídají období exacerbace a remise, ve výjimečných případech je průběh kontinuální. ^[1]

Jak se atopický ekzém projevuje:

• záněty kůže – svědivá vyrážka, jednotlivé výsevy nebo i jejich spojení v celistvé mapy, v nejhorším případě kompletní pokrytí kůže
• suchá odlupující se kůže nebo naopak mokvavé záněty
• ztmavnutí kůže kolem očí
• praskliny kůže přesně v místě spojení ušního boltce s tváří
• rychlé kožní reakce na některé potraviny nebo při kontaktu s alergeny

Jaké jsou příčiny atopického ekzému:

V dnešní době nejsou přesné příčiny atopického ekzému známy. Nejčastějšími příčinami a spouštěči atopického ekzému jsou některé z následujících nebo jejich kombinace:

• dědičné predispozice
• psychický stav
• klimatické podmínky
• alergie na potraviny nebo jiné provokativní alergeny (prach, roztoči, traviny apod.)
• dlouhodobě špatné stravování (typické při přecitlivosti na některou ze základních potravin) ^[2]

Jak to pokračovalo

Atopický ekzém mě sice dále obtěžoval, ale ne v takové míře, abych mu věnoval extra velké úsilí k potlačení jeho projevů. Jakákoliv chemie, se kterou přišly moje prsty na rukou do styku, můj stav výrazně zhoršila, takže například nádobí jsem umýval pouze v gumových rukavicích, po každém sprchování jsem si musel postižená místa hodně mazat neparfémovanými prostředky (většinou obyčejnou lékárenskou vazelínou). Čas od času, když jsem se dostal do stavu remise (období bez výrazných projevů onemocnění), jsem si myslel, že za to může nějaká potravina, kterou jsem v tu dobu zrovna nejedl, což mě přivedlo na myšlenku začít vyřazovat některé druhy potravin nebo potravinových výrobků. Bohužel jako sportovec, který měl a má docela velký energetický výdej, a tím i zvýšený příjem (lépe šatit než živit), jsem to měl trochu složitější, a to co jsem vyřadil, jsem musel něčím nahradit. Nevydržel jsem tedy u ničeho příliš dlouho a tělo podle mě nestačilo ani pořádně reagovat. Další věc byla, že mé znalosti o výživě byly úplně někde jinde než třeba dnes (ani dnes nejsou bůhví kde) a podle toho jsem také uvažoval. Navíc, jak vidíte výše, vůbec to nemusely být alergeny v potravinách, které můj stav zhoršovaly. Zkoušel jsem vyřadit většinu známých potravinových alergenů, ale na lepek se nedostalo. A proč tomu tak bylo? To je celkem jednoduché. Lepek obsahovaly potraviny, jež tvořily velkou část mého denního jídelníčku, a které jsem měl navíc chuťově velmi rád (pečivo, těstoviny atd.). Vyřazení těchto věcí by znamenaly tak velkou změnu, že mě v té době ani nenapadlo něco takového podstoupit. Navíc jako alergen vůči atopickému ekzému byl lepek uváděn až někde jako poslední nebo vůbec, a moje znalosti o něm byly minimální.

Co je to lepek a co způsobuje

Lepek, jinak také gluten, je všeobecný název pro skupinu složitých a nestravitelných glykoproteinů (prolaminů), které se vyskytují ve většině rostlin z rodu trávovitých (Poaceae) jako například pšenice, ječmen, žito, oves, teff (obilnina z Afriky) a mnohé další obilniny. V případě pšenice je to směs dvou prolaminů, gliadinu a gluteninu. V případě ječmene (Hordeum spp.) se tyto glutenové prolaminy nazývají hordeiny, žitné (Secale spp.) prolaminy se nazývají secaliny, ovesné (Avena spp.) aveniny atd. Všechny tyto glykoproteiny se nacházejí společně se škrobem v endospermu semen obilnin, především pšenice, žita a ječmene. V případě pšenice představuje dokonce až 80 % z bílkovinového obsahu. Pšeničný alfa-gliadin a pravděpodobně i jiné prolaminy způsobují aktivaci procesu, kdy lidské tělo produkuje látku zvanou zonulin v tenkém střevě. Tato látka uvolňuje vazby mezi epiteliálními buňkami tenkého střeva a způsobuje jeho propustnost pro velké bloky nedostatečně strávených bílkovin (peptidy), které když proniknou do krevního systému, způsobují přetížení imunitního systému a autoimunitní útočení na vlastní orgány s podobnými peptidy na jejich buněčném povrchu. ^[4]  Tolik Wikipedie a prohloubení základních znalostí 🙂

Z předchozího odstavce je zřejmé, že lepek má rovnocenné „parťáky“ ve všech obilninách a svalování viny ohledně intolerance v podobě trávicích či kožních problémů na tento jediný prolamin a módních vlna, na které se vše veze, je více či méně zavádějící.

Neoddiskutovatelný fakt je, že lepek a jeho příbuzné nestravitelné proteiny, způsobují čím dál tím větší skupině lidí problémy. Proč tomu tak je, je na celý další článek, kterých je na internetu dostatek. Ne každému se ale chtějí odborné články a studie pročítat, a ne všichni jim rozumí. Informace, které se pak dostávají k veřejnosti, jsou mnohdy zkreslovány nebo vytrhávány z kontextu a vznikají tak některé demagogie a šumy. Proč se tedy alergie na prolaminy rozšiřuje? Ve zkratce jsou to dva spolu související důvody. Tím prvním je stále se zvyšující spotřeba obilovin, a na to navazuje přizpůsobení zemědělství těmto zvýšeným nárokům v podobě nadužívání chemie a použití genetických modifikací (GMO). To, že se prolaminy konzumují v mnohem větší míře než tomu bývalo a to, že jsou tyto látky zastoupeny v obilovinách v úplně jiném množství než tomu bývalo, způsobuje výše uvedenou rozmáhající se intoleranci. Ta se pak může projevovat různými způsoby a někdo si jí může sám vytvořit a někdo pro ní může mít genetické predispozice. Opět téma na celý další článek.

Papayka mě zachránila

Paradoxně to nebyl atopický ekzém, který by mě přiměl přestat jíst lepek (mám tím na mysli většinu prolaminů, tedy obilnin, vyjma ovsa). Cca před rokem a půl, s příchodem nové přítelkyně, spoluautorky tohoto blogu a naší šéfkuchařky Papayky, přišel v souvislosti s atopickým ekzémem (a nejen s ním:-) i nový impulz. Sešel se totiž atopik s crohnem a začali si notovat: D Crohnova nemoc, kterou Papayka trpí, se ve většině případů s lepkem nesnese vůbec. Její režim bez obilnin, vliv lepku na spouštění onemocnění a její pobídnutí, mě nakopnulo k tomu, abych ho zkusil taky v co největší míře vyřadit. Tramtararááá cca po měsíci se ekzém nezhoršoval a v dalších týdnech se začal výrazně zlepšovat. Po cca roce je stav takový, že nejde poznat, že bych někdy ekzém měl. Kromě ovsa (obsahuje jen velmi malé množství gliadinu a aveninu, které vůči mému atopickému ekzému zřejmě nepůsobí jako alergeny) jsem vyřadil veškeré obilniny a výrobky z nich. Od Papayky jsem ještě dostal speciální kosmetiku z lékárny určenou přímo pro atopiky, abych léčbu podpořil. Změna v jídelníčku nebyla až tak drastická, protože za poslední roky jsem příjem lepku postupně částečně snižoval. Tipy na to, čím jsem nahradil například pečivo k takovým věcem jako je šunka, sýr apod. Vám napíšu příště.

Abych vyloučil možnost toho, že jsem se příznaků atopického ekzému zbavil vlivem pohodového partnerského vztahu J, což by se klidně mohlo stát, udělal jsem několik pokusů. Vždy na dovolené jsem nasadil lepkovou kůru v podobě pečiva, těstovin, piva apod., a reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Po cca 3 dnech se začaly objevovat první příznaky a odezněly až několik dnů poté,  co jsem „pokus“ ukončil a najel opět na svůj režim.

Resumé

Proč jsou naše recepty na blogu převážně bezlepkové a proč kvitujeme v recenzích jeho nepřítomnost v některých potravinových doplňcích je tedy naprosto jasné. Opravdu nejedeme na žádné módní vlně, tak abychom byli IN, ale řešíme pouze naší intoleranci. Pro lidi, co s jeho trávením nemají vůbec žádné problémy, jsou kvalitně zpracované obilniny výborným zdrojem mnoha prospěšných látek a není potřeba se bezdůvodně o ně ochuzovat – naše doporučení však zní: všeho s mírou, tak abyste si tu intoleranci třeba čase sami nevypěstovali.

Použité zdroje a citace:

^[1] HAŠEK, Jan. Péče o pacienta s atopickou dermatitidou – doplnění doporučeného postupu ČLnK. Prakt. lékáren [online]. 2014, roč. 10, vol. 2, s. 53-60, dostupné také z http://www.solen.cz/pdfs/lek/2014/02/03.pdf>. 

^[2]  http://www.atopicky-ekzem.info

^[3]  http://atopicky-ekzem.net

^[4]  LEPEK, Wikipedia [online]. 2017, dostupné také https://cs.wikipedia.org/wiki/Lepek

Použité fotografie:

Vlastní archív

Google