RÝŽOVÉ MLÉKO – SROVNÁNÍ ZNAČEK

Kravské mléko

Než se dostaneme k samotnému rýžovému mléku, rád bych něco málo zmínil o tom kravském. Mnohokrát se mi stalo, že při konzultaci jídelníčku přišlo na přetřes kravské mléko, které klient ve větším či menším množství běžně konzumoval. Důvodů proč lidé i v dospělém věku mléko do svých jídelníčků zařazují je vícero. Může mezi ně patřit třeba to, že jim kravské mléko chutná, nebo si tento návyk přenesli z dětství, nebo si jím vylepšují chuť dalších potravin … Bohužel u kravského mléka se mohou vyskytnout u části populace dva problémy, přičemž oba souvisí s jeho stravitelností. Tím prvním, méně častým (1 – 3 % populace), je alergie na mléčnou bílkovinu, která je v mléce obsažena převážně v podobě kaseinu. Obecně trávení kaseinu trvá tělu delší dobu. Toto však není nevýhoda a využívá se v potravinářském průmyslu, například u tzv. nočních proteinů, u kterých jde právě o delší vstřebávání bílkovin. V případě alergie však kasein způsobuje problémy, převážně zažívací, a v tomto případě je lépe se mléčným výrobkům vyhýbat. Tím druhým problémem, který je mnohem rozšířenější (odhaduje se 75-80 % dospělé populace), je alergie na mléčný cukr – laktózu – laktózová intolerance. Ta může vznikat z několika příčin. Všechny jsou spojené s produkcí enzymu laktázy, který laktózu v trávicím procesu štěpí. Jedna z příčin je, že se s deficitem enzymu laktázy již narodíte, další je že po 2. roce života produkce laktázy přirozeně klesá a může klesnout na tak nízkou úroveň, že vznikne laktózová intolerance. Dále pak z důvodu poškození střevní stěny, po operacích žaludku a střev. Zdroje k tomuto tématu uvádím pod článkem.

Pokud patříte do té menší množiny lidí, co nemá s trávením mléčných výrobků sebemenší problém, nemusíte se jim v žádném případě vyhýbat. Ideální by bylo mléko z volně pasoucích se a trávou krmených krav, protože samotný chov má na kvalitu mléka zásadní vliv. V pravidelném pití mléka v dospělém věku, ale nevidím vůbec nic přínosného. Já osobně, i když mě žádný z uvedených problémů netrápí, používám kravské mléko už jen k výrobě domácího kefíru, tak jak jsem psal v tomto článku: „Domácí kefír krok po kroku“, kde jsem se rovněž zabýval kvalitou mléka a rozdílech v jeho ošetření různým stupněm pasterizace. V případě kefíru, navíc z výsledného produktu, zcela eliminujeme mléčný cukr laktózu, čímž je hned o problém méně. Mléčných výrobků mi v jídelníčku zůstalo taky již poskrovnu. Občas ricotta, mozzarella, tvarůžky, parmezán, balkánský sýr, řecký jogurt …

Rýžové mléko

Občas je třeba ale trocha mléka na vaření a přípravu pokrmů, do smoothie nebo se objeví chuť si ho dát kávy 🙂 (tam to kravské, dle toho co jsem četl, není vůbec ideální), takže jsem začal zkoušet alternativy. Vůbec nebudu ale tajit, že mě k tomu přivedla Pája. Nejdříve jsem měl obavy z chuti rostlinného mléka, ale ty se rozplynuly hned po prvním „testování“. Vyzkoušel jsem několik druhů, co se týče zdroje základní suroviny (sója, mandle, rýže, …), ale nakonec jsem si nejvíce oblíbil rýžové. Skvělou alternativou je makové mléko, které si ale připravujeme sami doma a určitě Vám o něm napíšeme v dalším článku. Rýžové si samozřejmě můžete vyrobit doma sami taky, ale tady už i z důvodu pohodlí a pohotovosti máme v lednici láhev toho koupeného. Je to také z důvodu složení. Pokud si dobře vyberete, nenajdete v koupeném rýžovém mléku nic, co by vás nutilo si ho vyrábět doma (stabilizátory, regulátory kyselosti, apod.) – možná kromě ceny. Základní suroviny, ze kterých se rýžové mléka vyrábí, jsou: pitná voda, rýže, rostlinný olej, mořská sůl. A teď teprve přecházíme k pointě celého článku. Vyzkoušeli jsme pro Vás snad všechny dostupné rýžové mléka dostupné u nás na trhu a srovnali je v přehledné tabulce, abychom zjistili, které je to nej 🙂

Naše hodnocení

aktualizováno: 5. května 2018

Nejedná se o žádné laboratorní testování, ale pouze konzumní porovnání papírových hodnot a výsledné chuti. Vstupní suroviny u většiny testovaných mlék byly v bio kvalitě, což už jsem v tabulce neuváděl, a v dnešní době, tak, jak je celý tento systém označování potravin nastaven, to nepovažuji ani za podstatné. Co je z tabulky patrné a zajímavé? Mléka se liší podílem rýže, což má vliv na obsah makroživin, převážně sacharidů. Pokud existovala od dané značky alternativa s přidaným vápníkem, vybrali jsme do testu tuto variantu. Vápník byl u těchto výrobků přidán, buď přírodní mořskou řasou, nebo uhličitanem vápenatým. Některé mléka velmi podobného složení se paradoxně výrazně liší cenou. Ceny jsme uvedli ty, za které jsme mléka pořídili.

*hodnocení: Do výsledného hodnocení se promítlo složení, cena a chuť.

A výsledek? Asi ta nejznámější značka opěvována mezi širokou veřejností pro nás skončila až na samotném chvostu zkoušených mlék. ALPRO nás zklamalo především přidanými aditivy, vysokou cenou, nižším podílem rýže a nic moc chutí. Naším favoritem se nově stává PILOS RICE DRINK, který jsme nedávno objevili v Lídlu .  Rýžový nápoj uvedený pod značkou pod vlastní značkou Pilos je vyroben v Rakousku a získal si nás svou lahodnou nasládlou chutí a velmi příznivou cenou. Bez Uhličitanu vápenatého bychom se zcela jistě obešli, ale i přesto ho řadíme na přední pozice spolu s mlékem DM BIO REIS DRINK CALCIUM, ve kterém je vápník dodán přírodní mořskou řasou. Je nám ale jasné, že chuťové hledisko je čistě subjektivní a co chutná nám, nemusí chutnat Vám 🙂 Doufáme ale, že Vám ve Vašem výběru napomůže aspoň srovnání složení a ceny. Budeme rádi, když nám do komentářů napíšete Vaši zkušenost nebo nám dáte tip, na jakou značku jsme zapomněli.

aktualizace 19. 02. 2020

Po delší době jsme objevili další rýžové mlíčko v řetězci prodejen Rossman. Vyrobeno v Německu, v BIO kvalitě, fajn složení, příznivá cena a pro nás i velmi chutné – navíc je i varianta vanilkové příchuti, která je taky skvělá. Naše oblíbené mlíčko z Lídlu není již dlouhodobě dostupné, takže máme velmi dobrou náhradu.

Pozn. na tabulku klikněte pro její zvětšení.

Některé zdroje k tématu intoleranci mléka: Heyman MB (2006). „Lactose Intolerance in Infants, Children, and Adolescents“. Pediatrics (Review). 118 (3): 1279–1286. doi:10.1542/peds.2006-1721. PMID 16951027 – Enattah NS, Sahi T, Savilahti E, Terwilliger JD, Peltonen L, Järvelä I (2002). „Identification of a variant associated with adult-type hypolactasia“. Nat. Genet. 30 (2): 233–7. doi:10.1038/ng826. PMID 11788828 – Deng Y, Misselwitz B, Dai N, Fox M (2015). „Lactose Intolerance in Adults: Biological Mechanism and Dietary Management“.