ÚTOK NA SLABINU

Lidská přirozenost tě tlačí k tomu, aby ses zaměřil na to, co děláš nejlépe a vyhýbal se tomu, co nesnášíš, co není komfortní, co je složité a co ti nejde. To samozřejmě platí všeobecně pro celý život. Zatímco to pro tebe nemusí být nutně zlo v práci či mezilidských vztazích, tak v tréninku si zaměřením na své silné stránky a zanedbáváním těch slabých tvoříš (i já) nerovnováhu, která je receptem na stagnaci a zranění.

Slyším lidi často naříkat, jak je bolí ramena. Často z přetížení bez kompenzace a špatné techniky, mobility či chybného držení těla. Slyším, jak si lidi stěžují na bolest v loktech. Většinou je problém v zápěstí nebo v lopatce. Taky je hodně bolí zápěstí. Obvykle kvůli špatným stereotypům, omezeného množství pohybu, přetížení či kvůli chybnému úchopu činky. Kolena. No, kolena trápí spoustu lidí. Možná kvůli chodidlům, kyčlím, špatné technice, přetížení a takhle bych mohl pokračovat, až by mě bolely prsty z psaní na mobilu a krk z předklonu, tzv. text neck (nebolel, protože tomu předcházím a ležím na břiše opřený o lokty). Takže si zkrátka myslím, že moc dobře víš, kde máš některé slabé články… Vnímej trochu více své tělo a věřím, že na tebe nějaký ten kostlivec ze skříně vypadne.

Například mojí slabinou jsou kotníky. Bohužel od narození. Nestěžuji si a ano, část tvé slabiny může vycházet z tvé genetické predispozice. To ale neznamená, že tu další část nemůžeš určitým dílem ovlivnit. Zpátky k mým kotníkům. Má podélná klenba není jaksi úplně v kondici a tak mám vpadlé kotníky dovnitř (valgozita). Díky toho mi nefunguje správně ani příčná klenba a tak prostě chodím jako ekzot, protože nepoužívám palec (jeden ze tří opěrných bodů chodidla). Můžeš si všimnout na fotce, jak mám opěrný bod palce nenamáhaný jako miminko. No a celé se to řetězí přes kolena, kyčle, bedra až za krk a vlastně všude 😀. Když jen uvolněně stojím, přenáším veškerou váhu na přední část chodidla, vyrovnávám to extrémním propnutím kolen a jejich protlačením vzad, čímž si taky zbytečně namáhám podkolení šlachy a ve chvíli, kdy si například nedám pozor na techniku dřepu, namáhám zbytečně bedra. Taky to má vliv na vnitřní rotaci kyčlí a nevýhodnou pozici pánve. Každopádně to má své řešení, na kterém teď skoro denně pracuji, abych toho kostlivce zpracoval a fungoval zase o něco lépe, déle, bez následků a bolesti.

Neboj. Chápu, že tě absolutně nezajímají má chodidla. Jen tě to třeba nakopne řešit tvé kostlivce.

Předpokládám, že ať už trénuješ cokoliv za jakýmkoli účelem, chceš to dělat co nejdéle a bez bolesti. Bohužel zranění je v mnoha případech důvod, proč je člověk donucen s tréninkem či sportem seknout. Při nejlepším jen po určitý čas. Tohle přece nechceš.

Navrhuji ti proto vnímat své tělo, návyky, bolesti a uvidíš, že na tebe pár kostlivců ze skříně vypadne. A až je najdeš, zaútoč na ně, jak nejlépe umíš. Naplánuj si to, promysli to, věnuj tomu trochu času, a i když neuvidíš okamžitý přínos, věř, že kostlivce časem porazíš.

PS: jelikož sám sobě diagnostiku jaksi neprovedu, oslovil jsem velice šikovnou Karin Borejovou, kterou ti každopádně mohu doporučit.