CVIČENÍ NENÍ TOTÉŽ CO TRÉNOVÁNÍ

Už dlouho si pokládám otázku, proč potkávám tolik lidí bez viditelných výsledků, kteří pravidelně a poctivě cvičí? Ale taky možná cvičí málo a pořád stejně. Nebo možná pořád zkouší nové metody a u žádné z nich nevydrží až do konce, aby ji mohli vyhodnotit. Je to velká škoda. Jiní lidé hned na začátku začnou řešit, jaký koupit protein, spalovač, bcaa a další magické tabletky nebo ještě hůře, kdy sáhnou po steroidech, protože všechno je třeba mít hned a lidi chtějí rychle vypadat jako tamtem/tamta z FB, co skáče po jedné ruce do schodů v co nejkratším čase. Je to pak o něco snadnější a tím i lákavější, že jo? Když steroidy berou všichni profi sportovci a často i sportovci na amatérské úrovni, tak se není čemu divit, že po tom touží i patnáctiletí kluci, pro které jsou tito lidé vzorem. Bez dopingu by dnešní sport nebyl pro diváky zábavný. Nic je neomlouvá, jenomže oni dopují hlavně kvůli tlaku okolí, touze být nejlepší, kvůli regeneraci, síle, či vytrvalosti, svaly jsou pak jen vedlejší efekt, když pominu kulturistiku. Ze steroidů vám asi svaly narostou a asi i zesílíte, ale vaše klouby a šlachy budou trpět, protože spousta lidí nemá žádnou sebereflexi a vůbec nerozumí signálům vlastního těla. Pro kancelářského člověka je to naprosto devastující a k ničemu. Najednou se objeví bolesti zad, ramen, kolen, loktů atd… a následně přijde vyhoření nebo stagnace. Děje se to právě proto, že takový člověk nezná absolutní základy programování tréninku, progresivního zlepšení, kompenzačního a nápravného cvičení, ať už pro zdraví, sportovní výkon nebo vzhled. Přitom existují dávno osvědčené a jednoduché metody, které fungují skvěle. Navíc není třeba chodit po tréninku domů jako zpráskaný pes, ale svěží a plní energie, kdy jste schopni trénovat například ob den a ještě si mezitím rekreačně zasportovat a pomalu postupně se zlepšovat týden co týden bez zranění.

PS: Nevím jak vy, ale já se budu chtít zvednout z křesla i v 70 bez hole nebo něčí pomoci.