BEZLEPKOVÝ SEMÍNKOVÝ CHLÉB


Suroviny:

140 g slunečnicových semínek

150 g rýžových vloček nebo ovesných vloček bezlepkových

90 g lněných semínek

50 g dýňových semínek

70 g mandlí

4 lžíce psyllia

10 g soli (nejlépe Himalájské)

350 ml vody

2 lžíce kokosového cukru nebo medu

3 lžíce olivového oleje

Postup:

Ve větší míse smíchám všechny suroviny (vodu, med a olej nakonec), promíchám a dám do kulaté silikonové dortové formy. Nechám uležet 10 hodin (stačí i přes noc). Po uležení peču v předem vyhřáté troubě při 200 stupních 20 minut, pak snížím na 180 stupňů a peču cca 30 minut (poznám podle okrajů ).

Mohlo by se vám líbit...

Počet komentářů: 2

  1. Radovan Duša napsal:

    Obdoba F.M.Dostojevského: „Zločin a trest“ tentokrát ve verzi táty: „Prohřešky a následky“ zásad zdravé výživy.
    Jednou s manželkou na cestě z nákupu v Schopin parku jsme se „nevinně“ zastavili u stánku s výrobou francouzských palačinek a rolované zmrzliny. Vypadalo to moc kráááásně. Úplně jsem hypnotizoval to tuhnutí smetany s rozemletou oplatkou a oříšky. A hlavně to rolování špachtlí přímo na mrazící desce. Žena bez výčitek si objednala palačinku s nutelou a jahodami a já , na rozdíl od ženy s výčitkami, jsem neodolal té rolované zmrzlině. Tak jsem zhřešil a snad aby „pocit provinění byl menší“ jsme z každé té dobroty zkusili „jen“ první půlku, ale druhou jsme nevyhodil, ale vyměnili. No co mám říkat – psát parááááda. To byla mňamka, jako už dlouho nebyla. Večer, jen tak zkusmo, se postavím na váhu a 1,75 kg bylo navíc. To snad není ani možné za půlku zmrzliny a půlku palačinky? Tolik to snad nevážilo ani dohromady. Řekl jsem si: To je trest za „hřích z obžerství“ a šel jsem se špatným svědomím spát. Ráno sice s obavami, ale s nadějí, jsem si znovu stoupl na váhu a měl jsem o 2,5 kg navíc, než bych měl, kdybych nehřešil a nespustil se s lepkem a cukrem. Ponaučení: Minulost tě dožene. Nic neošidíš, všechno se ti někdy a nějak vrátí.
    Jindy nám takhle přistál ve schránce leták z obchodního řetězce Lidl platný od 3.2 do 9.2.2020. Protože tam mívají pro mě zajímavé a cenově výhodné zboží, hlavně co se týče technického sortimentu ( nářadí, kosmetika na auto, vychytávky do domácnosti a garáže atd. atd.) dal jsem se do listování nabídkou a objevil jsem od firmy Vemondo s motem: „Jezte , co vám prospívá“ chléb bez lepku za 34,90, penne bez lepku za 16,90, pizza Margharita/salami bez lepku za 79,90, cokkies bez lepku za 49,90, rybí prsty bez lepku za 29,90 a bezlepkové rohlíky za supr ceny. No sláva, konečně to někoho napadlo věnovat se takovým potravinám. A protože péct si doma semínko-ořechový 100% bezlepkový chleba mě nebaví a navíc to vychází na dost draho. Tak jsem spěchal do Lidlu zakoupit dostatečnou zásobu těchto surovin. To aby mi to nějakou dobu vydržely a já se nemusel pachtit s pečením doma a za trojnásobnou cenu. V sobotu ráno, jsem si vytáhl, zaházený a dlouho už nepoužívaný toustovač, a začal si připravit skvělou snídani, jakou jsem už hodně dlouho neměl a „jakou svět neviděl“. Křehoučké bezlepkové toustíky jsem obložil 98% hovězí šunčičkou a vajíčkem na tvrdo, jiný toustík jsem si namazal osobně vyrobenou rybí – ředkvičkou pomazánkou z ricotty a kafíčko z presovače. No dobré to bylo jak dlouho ne. V klidu jsem si pak nastavil minutovou časomíru, abych nezapomněl za hodinu si udělat kontrolní test glukometrem. Nic netušíc vytlačím kapku krve a nacpu ji do „chřtánu upírovi“ a ten na mě začne blikat žlutě, červeně a začal hrát všema možnýma barvami. „Svět možná neviděl, ale já jsem viděl“ na displeji číslo: 12,3 g/mool. „No to snad ne! Kde jsem k tomu přišel?!“ „Kde se tolik cukru ve mně vzalo?“ Všechno jsem si sám připravil z „košer“ zdrojů, ale až na ten prokletý bezlepkový chleba. Vytáhl jsem z mražáku ze zásob další balení a dal se do čtení složení. A málem mě kleplol. Lepek možná žádný, ale tolik rýžové mouky, rýžového škrobu a dalších chemických přísad, že mě to skoro vyvrátilo a hodnotu cukru v krvi vrátilo o půl roku nazpátek. Jako by to Kuncovi neříkali: rýže = ukrytý cukr, ale bohužel jsem si v obchodě tentokrát nepřečetl složení. Asi z důvodu radosti, že si snad ulehčím život. Těch nadávek nejhrubšího zrna směrem k Lidlu u nás doma lítalo hodně. Mohl jsem si dovolit, protože jsem byl doma sám. Z tohoto zážitku mám sice staré, ale pořád platné a zase ověřené poučení nevěřit ničemu a nikomu a stále prověřovat. Ponaučení: Jak říká Luki: „Číst a zase číst složení na obalech!“ A já si nedám říct a nedám říct. A dobře mi tak. …… Tak snad až příště.

    • Lukáš Kunc napsal:

      No to už je skoro komentář hoden samotného článku 🙂 Osobní zkušenost a přesvědčení je k nezaplacení aneb důvěřuj ale prověřuj. Váš příběh jsem akorát přesunuli pod článek s chlebem, kde se jistě hodí mnohem lépe. Děkujeme za něj.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..