OZNAČOVÁNÍ POTRAVIN Z POHLEDU KVALITY A PŮVODU

Pro ty, co doma nechovají krávy, slepice, prasata, … ani nepěstují ovoce, zeleninu, … pro vlastní potřebu, mezi něž patříme i my (třeba se to někdy změní :-), nemusí být vždy jednoduché vybírat potraviny z pohledu jejich kvality, složení nebo původu. Na etiketách a obalech se objevují různé více či méně důležité značky, kódy, loga, a není úplně jednoduché se v nich orientovat. Nebudeme se zabývat legislativou označování potravin, mimo jasně daných definic, protože by to tento článek ještě prodloužilo a poněkud znepřehlednilo 🙂 A aby to nebyl pouze suchý výpis informací, přidáme k jednotlivým značkám vlastní názor.

Co se týče samotného výběru potravin, můžeme se řídit základním pravidlem: čím méně průmyslově zpracovaná potravina bude, tím méně musíme studovat složení, tím méně na ní najdeme značek o kvalitě výroby, tím méně na ní bude uvedeno zemí, kterými při zpracovaní nebo logistice prošla … U základních potravin jako je zelenina, ovoce, maso, vejce, med .. kde nedochází k žádnému dalšímu předprodejnímu chemickému, mechanickému či biologickému zpracování postačuje sledovat pouze to, odkud potravina pochází, a jakým způsobem byla vypěstována nebo provozován chov. Tímto se dostáváme k asi neznámějšímu označení kvality potravin BIO.

 

BIO

Pokud na potravině najdete označení BIO společně s logem „Biozebry“ nebo „Eurolistu“, měli byste mít zaručeno, že tato potravina pochází z produkce ekologického zemědělství České republiky nebo Evropské unie, která je jasně vymezena legislativou a kontrolována nezávislými orgány pověřenými v případě České republiky Ministerstvem zemědělství. Co se zjednodušeně skrývá pod pojmem ekologické zemědělství? Zejména to, že při pěstování rostlin není možné používat syntetické pesticidy a umělá hnojiva a je zakázána genetická modifikace. U chovu zvířat, chovaných ekologicky, se respektují jejich životní potřeby. Například u krav musí být zajištěn dostatek prostoru a podestýlka, pravidelný přístup do venkovního výběhu a v létě přístup na pastvu. Krmivo je téměř stoprocentně bio. Při nemoci je zvíře přednostně léčeno použitím přírodních léčebných metod. Při použití antibiotik je v ekochovech předepsaná dvojnásobná ochranná lhůta, než se může mléko zpracovávat nebo prodávat. U drůbeže je to obdobné. Prostor pro hrabání, popelení se, vyhledávání potravy a snášení vajec do hnízda je nesrovnatelný s tím, co nabízí konvenční chov s velikostí klece A4 🙁 I krmivo je zde z 80 % z ekologického zemědělství. Zakázány jsou chemicky upravována krmiva či krmiva s příměsí GMO. Pokud si nejste jistí tím, zda potravina pochází z certifikovaného ekozemědělství a může se tedy pyšnit označením BIO, můžete si to alespoň částečně ověřit v registru ekologických podnikatelů, kterým vydalo Ministerstvo zemědělství registraci, a mají ji aktuálně platnou (nevztahuje se na jednotlivé produkty a certifikaci na ně): https://eagri.cz/public/app/eagriapp/EKO/Prehled/

NÁŠ NÁZOR: označení  BIO a produkty ekologického zemědělství čelili v minulosti vlně pochybovačné kritiky a ještě i v dnešní době se tyto mýty občas objevují. Nutno uvést, že pokud máte svého oblíbeného farmáře a máte podvědomí, jakým způsobem pěstuje nebo chová, není podstatné, zda má či nemá registraci BIO. Nedodává-li totiž své produkty do řetězců a obchůdků s dostatečným ziskem, muže být pro něj splnění přísných kritérií pro získání registrace BIO značně nerentabilní. Na farmářských trzích si ale jeho potraviny svého zákazníka jistě najdou i bez tohoto označení. Pozor ale, ne vše, co koupíte na farmářských trzích, nebo co se tváří, že je z farmy, nemusí odpovídat bio kvalitě. Proto pokud svého farmáře neznáte nebo nemáte, jsou potraviny certifikované jako BIO skvělou alternativou.

Jelikož je pro nás přirozené a prospěšné jíst původní středoevropské potraviny, které nezrály v kontejneru zaoceánské lodi, nebo netrávily týdny na cestách v kamionu, je fajn vědět, odkud potravina pochází. Samozřejmě je jasné, že už i v našich zeměpisných podmínkách lze vypěstovat ledacos exotického, ale to už je pouhým okem rozlišitelné, o jaký druh například ovoce se jedná. U značky BIO nám alespoň rámcově může toto rozlišit znak Biozebry nebo Eurolistu. U Biozebry je tedy jasné, že potravina pochází, jak bylo výše uvedeno, z produkce ekologického zemědělství České republiky. V případě neBIO potraviny by nám v tomto ohledu mohla pomoci značka Česká potravina.

 

Česká potravina

Tato značka vznikla nově v roce 2017 na základě novely zákona o potravinách, kde byla nastavena jednotná kritéria pro označování potravin. Nejedná se tedy o žádnou soukromou zpoplatněnou značku. Od zavedení této značky si Ministerstvo zemědělství slibuje lepší orientaci zákazníku při nákupu potravin. Pokud nalezneme logo České potraviny na základní jednosložkové nezpracované potravině  (maso, mléko, vejce, víno, ovoce a zelenina), můžeme mít jistotu, že pochází z České republiky. U více složkových zpracovaných potravin je kritérium 75 % vstupních surovin pocházejících z České republiky. K této značce je ještě přidruženo i označení Vyrobeno v České republice, kterým je možné označit potraviny, jejichž produkce a výroba až po balení probíhá v České republice, ale suroviny pocházejí ze zahraničí. Další „státní“ značku obdobného charakteru drží potravinářská komora a jmenuje se Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou ČR. Tuto značku můžeme objevit jen na produktech, jež se od začátku do konce vyrábějí v České republice a zároveň jsou vyrobené z místních surovin. Požadovaný podíl jednotlivých složek českého původu se však liší v závislosti na skupině produktu. 100 % původ z České republiky bude mít například pouze maso, drůbež, ryby a výrobky z nich, ale i nezpracované ovoce a zelenina. Trošku kocourkov a zbytečné dublování? Tak pojďme dál. Do toho nám totiž zasahují Evropské značky:

 

Chráněné označení původu

Zde musí všechny fáze výroby probíhat ve vymezené oblasti, a to se týká i surovin, což by mělo ve výsledku ovlivnit v tom dobrém slova smyslu kvalitu a vlastnosti produktu. Jelikož se jedná o evropskou značku, mohou tyto oblasti ležet samozřejmě i mimo ČR. Z našich výrobků jsou tak označeny například Český kmín, Nošovické kysané zelí apod.

Chráněné zeměpisné označení

Tady už stačí k označení touto značkou pouze splnění podmínky, že jedna z fází výroby musí probíhat ve vymezené oblasti, což by mělo výslednému produktu opět zaručovat určitou kvalitu nebo specifické vlastnosti. Příkladem je možné uvést třeba Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky.

 

Regionální potravina

Další počin Ministerstva zemědělství pro podporu regionálních potravin z jednotlivých krajů České republiky. Cílem je opět zaručit zákazníkovi, že výsledný produkt i suroviny pochází z daného kraje. Limit je zde stanoven na 70 % vstupních surovin a u hlavní složky je 100 %.  Značka je Ministerstvem zemědělství vydávána po výhře výrobku na každoročně pořádaných soutěžích.

A to není, co se týče původu potraviny, všechno.  Existují i další soukromé značky, jako třeba Český výrobek, které sledují vlastní kritéria co se týče původu nebo kvality a po jejich splnění a zaplacení registračního poplatku je možné potraviny takto označit.

NÁŠ NÁZOR: Výše jsme si probrali české či evropské označení potravin z pohledu místa jejich původu. Označování země původu je povinné podle platných nařízení EU nebo ES, takže i bez podobných značek by mělo být vždy dohledatelné, ze které země potravina nebo její hlavní složky pochází, a to včetně země zpracování, pokud je odlišná. Uvedené značky by měly však výběr potravin zjednodušit, a to s cílem podpořit nákup regionálních potravin, tak aby distribuční síť byla při cestě k zákazníkovi co nejkratší, a tím byla zachována čerstvost potravin, lepší chuť a nutriční vlastnosti. V důsledku zkrácené a zjednodušené přepravy pak bude i mnohem méně zatíženo životní prostředí. Tohle je samozřejmě moc fajn a plně to podporujeme, avšak je to pouze jeden střípek z mozaiky a je potřeba myslet na to, že tyto značky nevypovídají nic moc o kvalitě a neznamená, že co je české, je zároveň kvalitní a vhodné pro zařazování do našeho jídelníčku. Navíc, jak je patrné, orientace v těchto značkách není jednoduchá, působí to nekoncepčně, a ve výsledku to může mít při rozhodování zákazníka opačný efekt než ten, který je podporován. My však tento princip podporujeme, a když už teda nebudeme mít k dispozici oblíbeného farmáře, nebude k mání alternativa v bio kvalitě z české či EU produkce, sáhneme po něčem, co bylo vypěstováno, chováno a následně vyrobeno blíže než v severním Polsku či Jižní Americe. Jak říká Margit Slimáková: „lepší nějaká zelenina, než žádná zelenina“, a my k tomu přidáváme, že lepší když dozrála na poli než v kamionu.

 

Klasa

Značkou „Klasa“ se vracíme zpět k parametru kvality. Značka je udělována ministrem zemědělství od roku 2003 produktům, které splní kvalitativní kritéria, které jsou definovány v metodice pro udělování značky KLASA. Tím hlavním je, že „výrobek musí vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běžným výrobkům dostupným na trhu“. Co je považováno za tyto výjimečné kvalitativní charakteristiky? Mimořádné kvalitativní nadstandardní vlastnosti (např. technologie výroby, tradičnost, významný obsah některých složek, které obohacují výrobek); složení výrobku (např. použité suroviny, přídatné látky) a výjimečné senzorické vlastnosti (např. vzhled, chuť a vůně); případně soulad s českou cechovní normou, pokud je žadatel držitelem (doložení identifikačního čísla a názvu příslušné ČCN); doplňující kritéria včetně ocenění a značek kvality s přímou vazbou na kvalitativní výjimečnost daného výrobku pokud je žadatel jejich držitelem (např. design obalu, inovativnost výrobku, případná další získaná ocenění nebo značky kvality typu Regionální potravina, CHOP, CHZO, ZTS, BIO, ochranné známky SISPO, IPZ nebo režim jakosti Q CZ atd.). Metodika dále obsahuje další více či méně přísná kritéria, které u produktů vyhodnocuje speciální hodnotící komise složená ze zástupců Ministerstva zemědělství a dalších dozorových orgánů a v případě jejich splnění značku KLASA propůjčuje na tři roky s možným prodloužením.

NÁŠ NÁZOR: Pokud se podíváte na seznam produktů označené touto značkou, budete zmateni. Nebudete totiž přesně vědět, jaké kvalitativní kritérium značky KLASA bylo u nich pro její získání splněno, a zda je tak toto kritérium pro Vás důležité. Pro nás bohužel ve většině případů ne. Opravdu pro nás není důležité, že bramborový knedlík v prášku nejmenované značky je zřejmě tradiční jedinečnou přílohou, je jednoduchý na přípravu a má vynikající chuť, když je to složením lepidlo na obkládačky. Na jedné straně najdete značkou KLASA označené některé BIO základní potraviny (úplně zbytečně), u nichž není pochyb o jejich kvalitě, na druhé straně šílené polotovary, sladkosti, alkohol, uzeniny … Tato značka tak nemá nic společného se zdravou výživou a z našeho pohledu je nepřehledná a zbytečná.

 

Zaručena tradiční specialita

Tímto logem jsou označeny produkty, které se vyrábí za použití stejných surovin a tradiční metodou produkce nebo přípravy více než 25 let bez ohledu na zeměpisný původ, tzn., že vyrábět se může kdekoliv. V únoru roku 2011 zapsala Evropská komise na seznam zaručených tradičních specialit například Špekáček, Lovecký salám, Spišské párky a Liptovský salám.

NÁŠ NÁZOR: Se zdravou výživou a kvalitou to opět nemá nic společného, ale je to mnohem čitelnější než nějaká KLASA. Pokud nás někdy napadne dát si lovečák, budeme se moc domnívat, že by mohl chutnat stejně jako před 30 lety 🙂

 

Vím, co jím

Soukromá značka udělována za poplatek potravinám, které splňují určitá kritéria, dle popisu na webu značky, převzatá Národním vědeckým výborem při obecně prospěšné společnosti „Vím, co jím a piju“ od Mezinárodního výboru při Choices International – což  by měla být nezávislá skupina odborníků z oboru výživy, potravinářských technologií a chování spotřebitelů, která klade důraz na nutričně vyvážené složení, kdy je sledováno především omezené množství nasycený mastný kyselin, trans mastných kyselin, soli, přidaných cukrů a celkové energie, a naopak je garantováno množství prospěšných živin, jako třeba vlákniny.

NÁŠ NÁZOR: z proklamovaných frází na stránkách Vím, co jím, to vypadá, že značka na to jde „vědecky“ a tváří se ušlechtile. Bohužel realita je zcela odlišná a o nezávislosti, co se týče posuzujících odborníků, nemůže být řeč. Členové rady Choices International, která odpovídá za konečné rozhodování nadace, jsou úzce spjatí nebo přímo zastupují potravinářské nadnárodní korporace [1] . Důležitá je už ale i větička, kterou je značka prezentovaná na svém webu: „Zdravé a nezdravé potraviny ani neexistují, vše je otázka konzumovaného množství a proporčního zastoupení v celkové stravě. Pokud však převažuje konzumace výrobků, které splňují kritéria „Vím, co jím“, přibližuje se skladba stravy výživovým doporučením odborných společností.“ Vybíráme náhodně do jídelníčku: Šmoula, ochucené mléko trvanlivé s příchutí banánovou, Flora Light,  Emco mysli na zdraví Sypané čokoláda, Zlatopramen NA, HELLMANN´S Majonéza Light, Knorr Polévka Na každý den Rajská, … Toto jsou příklady doporučených potravin, které mluví za vše. Pokud se na to podíváme selským rozumem, tak makronutriční složení u základních neupravených potravin jde ovlivnit jen minimálně, takže tam je taková značka zbytečná, a stačí si u nich vyzkoušet a uvědomit, co nám vyhovuje a na čem prospíváme a u těch průmyslově zpracovaných, kterým se snažíme, co nejvíce vyhýbat, si raději v rychlosti proletím složení a udělám vlastní úsudek, než dbát doporučení společnosti, která je napojena na potravinářskou loby a  ani se netají tím, že nerozlišuje potraviny na zdravé a nezdravé, a řeší pouze přijaté množství živin, což lze jasně vidět na databázi potravin, které značkou Vím, co jím disponují.

 

FÉR potravina (Čteme etikety za Vás)

Značka neziskové organizace FÉR potravina (kdysi „zdravá potravina“), která hodnotí obsah a kvalitu potravin, přičemž je zaměřena na obsah zbytečných aditiv, označování potravin z pohledu původu a hlavní suroviny. K dispozici je i aplikace pro mobilní telefon, která Vám pomocí naskenovaného čárkového kódu potraviny, která bude zařazena v databázi, vypíše obsah jednotlivých složek a látek a například u Éček vysvětlí, co které znamená. U výrobku, který nemá zbytečná aditiva, je uveden výrobce nebo alespoň země původu hlavní suroviny je pak opatřen značkou „FÉR potravina“. Na jejich stránkách najdete databázi potravin, která čítá 12020 výrobků, a stále jsou přidávány další a samozřejmě značkou „FÉR potravina“ jsou označeny jen ty, co splňují daná kritéria. Ty, jež nesplňují, jsou pak označeny jiným způsobem a u všech produktů jsou sledované kritéria podrobně hodnoceny bodovou stupnicí, přičemž do parametru chuti, ceny a dostupnosti je možné uživatelsky zasáhnout vlastním hodnocením.

NÁŠ NÁZOR: tato značka má rovněž svoje úskalí, ale považujeme za mnohem přínosnější, sledovat obsah aditiv (například pro starší lidi, kteří si složení studovat nechtějí), původ potraviny, vyzdvihovat další označení jako BIO, a k tomu mít přehlednou databázi a mobilní aplikací, a navíc si nehrát na to, že potraviny označeny logem FÉR potraviny, jsou nutričně vyvážené a vhodné k zařazování do našeho jídelníčku, protože v seznamu najdeme samozřejmě i ty, které do něho rozhodně nepatří.

 

GMO

V EU to máme zatím s genetickou modifikací organismu „jednodušší“ než jinde ve světě. Ke komerčnímu pěstování je na území EU povolena pouze GM kukuřice. Jinde ve světě se však vesele pěstují odrůdy sóji, bavlníku, řepky, rýže, cukrovka, brambory, rajčata, papája a dýně. Tyto potraviny nebo výrobky z nich mohou být na trh EU po kontrole Evropského úřadu dováženy, ale musí být označeny jako GMO a samozřejmě se tak děje hojně například v podobě krmiv pro výživu hospodářských zvířat, na jejichž produkty se už následně GMO označení nevztahuje. V současné době není v EU povolena produkce ani distribuce GMO živočišného původu (ryby, prasata, drůbež aj. hospodářská zvířata) pro potravinářské účely.

Definice: Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí technik genového inženýrství, tedy jiným způsobem než běžným rozmnožováním, a kombinací vloh rodičovského páru.  Geneticky modifikovány mohou být rostliny, zvířata i mikroorganismy.

 NÁŠ NÁZOR: i když to za účinnosti přísnějších pravidel v EU není potřeba, setkáme se u některých potravin s označením „vyrobeno bez GMO“.  Ve státech jako USA nebo Kanada se vůbec označovat GMO nemusí. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že maso a mléko získané od zvířat krmených GMO krmivy jsou bezpečné a neliší se od produktů získaných od hospodářských zvířat krmených klasickými krmivy.  To ale nekoresponduje s posledními studiemi, o kterých jsem se zmínil zde, kdy například složení mléka u krav volně se pasoucích a krmených výhradně trávou, navíc za BIO podmínek, oproti intenzivním velkochovům, je zcela zásadní. Na druhou stranu je potřeba zmínit, že zatím nebyl zjištěn negativní vliv na zdraví hospodářských zvířat krmených GMO krmivy [2].  My jsme rádi, že v tomto ohledu zatím EU nepodlehla tlaku zvenčí a drží se výše zmíněných rozumných pravidel.

 

Fair trade

Tahle celosvětová značka je z trochu jiného soudku, nezohledňuje kvalitu ani původ. Zjednodušeně lze říci, že tímto brandem je zajištěno, že lidé z Afriky, Asie, Latinské Ameriky, co pěstují a sklízí kávu, kakao, banány … dostanou za svou práci spravedlivě zaplaceno a uživí své rodiny tak, aby jejich děti mohly chodit do školy a nemusely pracovat, což je v systému Fair trade zakázáno, stejně jako nucená nebo otrocká práce. Pro nás automatické věci jako pracovní smlouva, řádná pracovní doba, bezpečnost práce jsou rovněž tímto zajištěny.  Bonusem je pak nevyužívání agrochemikálií k preventivním účelům.

NÁŠ NÁZOR: tyto principy jsou nám velmi blízké, a pokud je tato značka deklaruje a opravdu jsou dodržovány, rádi je podpoříme (například nákupem 81 % čokoláda J. D. Gross Arriba Superieur německého výrobce Rausch Plantagen Schokoladen z Berlína, prodávané v Lídlu 🙂

 

Naturland Fair

A jak se to dělá v zahraničí? Naturland Fair je jednou z předních světových certifikačních organizací zabývajících se ekologickým zemědělstvím. Pod touto značkou se skrývá mezinárodní sdružení čítající 54 000 zemědělců, včelařů a chovatelů ryb po celém světě, kteří propagují ekologické zemědělství, sociální odpovědnost a spravedlivý obchod. Porovnáním kritérií pro splnění podmínek Naturland Fair EKO a BIO zemědělství EU zjistíme, že Naturland Fair podmínky jsou mnohem přísnější. Naturland se zavázala k holistickým zásadám udržitelné ekonomiky a významně tak přispívá k ochraně životního prostředí a dbá na zdraví lidí. Za tímto účelem společnost Naturland vypracovává a neustále aktualizuje pokyny pro systémy ekologické produkce a provozuje certifikační systém pro produkty, které jsou vyráběny v souladu s těmito pokyny. Nezávislé kontrolní postupy a důsledné uplatňování pokynů tvoří pak základ pro výrobu vysoce kvalitních potravin, jež jsou vyráběny v souladu s přírodou a životním prostředím.

NÁŠ NÁZOR: jelikož tuto značku vídáme na produktech, které máme moc rádi (např. bio mléko a máslo od volně pasoucích se kraviček zn. Berchtesgadener Land z Rakouska), nemohli jsme ji ani zde vynechat. Je to totiž názorná ukázka toho, jak se dá jednou značkou či logem obsáhnout vše podstatné, na čem by nám při nákupu základních potravin či výrobků z nich mělo záležet. Principy a pravidla Naturlandem stanovené nejsou pro producenty a zemědělce nikterak jednoduché, ale navenek pro zákazníka a spotřebitele působí vše jasně a čistě.

 

Závěr

Ten, kdo se ve výživě alespoň trochu vyzná, žádné extra loga a značky nepotřebuje. Pokud má svého ověřeného farmáře a nakupuje pouze základní potraviny, má vystaráno a vyhráno. Pokud se tolik nevyznáme a jsme odkázáni z jakýchkoliv důvodů na nákup v obchodních řetězcích, mohlo by být určité zjednodušující logo nebo označení pomocnou berličkou. Otázkou je, zda to, co jsme Vám tady představili, a možná jsme nepředstavili ani vše, tou berličkou může být. Domníváme se, že až na výjimky, vzhledem k množství a nepřehlednosti spíš ne než ano. Máme dojem, jako by se tady u nás z toho stávala v souvislosti se vzestupem zdravé výživy nějaká trendy záležitost, možná i byznys, mít vlastní logo, vymýšlet vlastní kritéria a dávat ho na vše, „co“ si zaplatí, nebo se tváří jako zdravá výživa a státní orgány tomu svými výmysly taky moc nepřispívají. Abychom nebyli na závěr jen negativní, tak za nás je fajn určitě BIO, Česká potravina, Fairtrade, Fér potravina … když už tady nemáme moc potravin označených Naturland Fair 🙂

 

Použité zdroje:

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích

Nařízení (EU) č. 1169/2011 o  poskytování informací o potravinách spotřebitelům

Příručka pro Bioškoly  http://biospotrebitel.cz/wp-content/uploads/2012/06/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka_pro_Bio%C5%A1koly.pdf

Šarapatka, B., Urban, J.: Ekologické zemědělství v praxi. PRO-BIO Šumperk, Šumperk 2006

Příručka Ministerstva zemědělství: Víš, co jíš? Rady jak správně nakupovat potraviny

Metodika pro udělování značky„KLASA“ 2017 http://www.eklasa.cz/filespace/content/klasa_2018_metodika.pdf

Kritéria pro udělování loga Vím, co jím https://www.vimcojim.cz/vimcojim/kriteria-pro-udeleni-loga/

Naturland Fair https://www.naturland.de/

GMO – otázky a odpovědi http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/GMO_08-08.pdf

Fairtrade https://www.fairtrade.cz/

[1] Kdo to je ten, kdo Ví, co jí a pije?  http://www.mozaikapotravin.cz/2016/07/kdo-to-je-ten-kdo-co-ji-pije.html

[2] Health effects of feeding genetically modified (GM) crops to livestock animals: A review.de Vos CJ, Swanenburg.

Effect of feeding genetically modified Bt MON810 maize to ∼40-day-old pigs for 110 days on growth and health indicators.

Buzoianu SG, Walsh MC, Rea MC, Cassidy JP, Ross RP, Gardiner GE, Lawlor PG.

Transgenerational effects of feeding genetically modified maize to nulliparous sows and offspring on offspring growth and health. Buzoianu SG1, Walsh MC, Rea MC, Cassidy JP, Ryan TP, Ross RP, Gardiner GE, Lawlor PG

Naturland Fair https://www.naturland.de/