CESTOVÁNÍ V TĚHOTENSTVÍ

Jak už Lukáš naznačil v předchozím článku, tak sem občas přistane také článek o dětech a cokoliv s nimi spojené. Nicméně chci hned na úvod podotknout, že co se týká dětí, tak jsem naprostý laik, když pominu DNS (metoda cvičení na základě pohybových vzorů batolat, vytvořena Prof. PaedDr. Pavlem Kolářem, Ph.D), na kterou se školím, pohybový aparát, jeho vývoj a posilování před a po porodu. Život mě strašně baví v tom, jak se člověk absolutně celý život učí a nejinak tomu je nyní, když jsme s Gabčou těhotní J. A právě jako laik, co se dětí týče, nasávám, co můžu, mám otevřené oči i mysl a chci vědět, co nejvíce to půjde, abych mohl ten malý zázrak vést životem, jak nejlépe budu umět. Ono se to totiž nezdá, ale těch otázek je mnoho. Kde a jak rodit, mít či nemít dulu, jak se připravit, co jíst a nejíst během těhotenství, jaké aktivity provádět a neprovádět, na co si dát pozor, následně jak dlouho po porodu kojit, když to bohužel nejde, tak jak to podpořit, čím to nahradit, co příkrmy, manipulace s dítětem, velké téma očkování, šátek jo, ne, co nosítko a taky jestli to všechno vůbec řešit. Ano, zcela jistě je potřeba to řešit, protože nikdo jiný než my tu zodpovědnost nemá.  Jak vidíte, není toho málo a všechno to jsou věci, které můžeme do jisté míry ovlivnit, dříve jsme nemohli. Někdo může namítnout, že dříve si otázky nikdo nekladl a taky žijeme. To ale neznamená, že v době informované to nemůžeme dělat lépe, méně se bát, určitým věcem předcházet, ale na druhou stranu třeba zase dělat věci dříve zapovězené – cestovat v těhotenství přes celou zeměkouli?

Plány se občas změní

Jelikož jsme s Gabčou dlouhou dobu předem plánovali navštívit námi vysněné Thajsko, měli zaplacené letenky, jasné cíle a vypucované barefooty, nachystané na vejlet, tak nás o to více překvapila zpráva o vydařené svatební noci, která je dnes už prý klišé, jak nejedna bába povídalaJ. Tou vydařenou nocí mám samozřejmě na mysli počátek nového života a dalšího Gasmánka na cestě. No, v tu chvíli samozřejmě nastala otázka, co s tou dovolenou, na kterou jsme se neskutečně těšili. Následovali dlouhé diskuze a opravdu dlouho jsme zvažovali, zda Thajsko absolvovat či ne. S ohledem na Gabčino hormonální rozpoložení v prvním trimestru bylo rozhodnuto, že se nikam nepoletí. Ten výživný koktejl hormonů v těle dělá v těhotenství své, kdo to má za sebou, ten ví, ale je to velice individuální. Ne, že bych to přímo osobně zažil, jako třeba Arnold Schwarzenegger a jeho Junior, ale jako manžela či přítele se vás to dotkne, ať už chcete nebo neJ. Pozitivní je, že to trvá jen určitou chvíli a dost se to v čase mění.  Každopádně jako budoucí rodiče neseme veškerou zodpovědnost za prcka pouze my a začali jsme se proto ptát, co nám vlastně hrozí, když bychom cestu absolvovali?

Chtěl bych ještě k úvodu říct, že naprosto chápu a rozumím všem matkám, které během těhotenství měly či mají komplikace, rizikové těhotenství, špatnou zkušenost či se o dítě snaží a nedaří se to. Vzhledem k vašim zkušenostem můžete mít naprosto jiný úhel pohledu na věc a absolutně ho respektuji. Všem ženám se klaním za jejich odvahu a sílu. Každopádně, vše o čem níže povídám, je pouze osobní zkušenost a náš pohled na věc.

• 

• 

Náročné rozhodnutí

Jak už to tak v nejistém prvním trimestru bývá, obavy, co a jak bude, ovládala rozhodnutí cesty do Thajska spíše negativně. Nehledě na tu hromadu našeptávačů a kazidovolenkářů (opakuji, že se nechci nikoho dotknout, chápu, že má někdo jiný pohled), kteří se na nás najednou valili z každé strany, že by nikam těhotní neletěli, jací jsme blázni, jak hazardujeme se zdravím apod. Člověka to samozřejmě nahlodává, ale musím říct, že jsme to statečně ustáli, hlavně teda Gabča. Nicméně po první návštěvě gynekologa, který nás informoval, že je vše v pořádku, že se vše vyvíjí, jak má a na základě toho nám také sdělil, abychom se dovolené v Thajsku vůbec nebáli, nám vlastně na cestu požehnal. Ostatně tam sám byl, takže věděl lépe než my, jaké to tam je, i co nás může potkat. Další krok byla konzultace s mým známým, který v Thajsku žije několik let, a u kterého jsme právě měli přebývat.  Musím říct, že nás velmi dobře informoval a uklidnil. Především lékařská a předporodní péče je v Thajsku na vyšší úrovni než u nás. Nemluvě o osobním přístupu tamního personálu, což se týká absolutně všech ostatních služeb v Thajsku. Zkrátka tento moment rapidně otočil naše rozhodování a začali jsme silně přemýšlet, že se dovolené nevzdáme a hecneme to. První, co člověk většinou udělá je, že se zeptá strejdy Googla, aby pověděl, co si o tom myslí on. To jsme samozřejmě udělali i my a k mému údivu jsme se toho moc nedověděli. Základní informace leteckých společností, časopisu Blesk a různých komerčních deníků jako jsou – hodně pít, projít se po letadle, samé bububu apod., nám moc nestačili a osobní zkušenosti lidí, kteří v těhotenství cestují, jsme mnoho zkrátka a dobře nenašli. Tohle mě právě motivovalo k tomu, napsat tento článek. Třeba to někomu pomůže v rozhodování.

• 

• 

Nemoci a očkování

V případě, že žena plánuje v graviditě cestovat, měla by se připravit očkováním ještě před otěhotněním. To jsme jaksi nestihli J. Standardně na žádost se v těhotenství očkuje pouze proti chřipce a černému kašli (kombinovaná 3vakcína DTP – proti záškrtu, tetanu, černému kašli). Jiné očkování se těhotným normálně neaplikuje. Pokud je však náhodou žena očkována a až následně zjistí, že byla těhotná, není to důvod k přerušení gravidity ani k zásadním obavám, platí to pro živé i neživé vakcíny, pravděpodobnost komplikací je extrémně nízká. Jestliže je pro povolení vstupu do země vyžadováno povinné očkování proti žluté zimnici, tak v tom případě těhotenství znamená kontraindikaci. Těhotenství může být uvedeno do mezinárodního očkovacího průkazu (MOP) jako dočasná kontraindikace, místní úřady to však nemusí uznat. Také by těhotná bez očkování riskovala zdraví a život – svůj i prcka, protože by cestovala nechráněná proti nemoci, na kterou není specifický lék a většina nakažených s těžkou formou infekce umírá. Povinné očkování nezřídka vyžadují i neendemické země bez výskytu dané nemoci. Chrání totiž své obyvatele před cestovateli přijíždějícími z rizikových zemí bez ochrany vakcinací.

Po rizikovém kontaktu se zvířetem je těhotná žena očkována proti vzteklině – tato vakcinace nemá kontraindikaci (na rozdíl od preventivního použití bez incidentu), hrozí totiž úmrtí u 100 % nakažených.

V případě exotických a rozvojových zemí je potřeba si uvědomovat, že může nastat situace, kdy bude potřeba nějaká léčba. Doporučoval bych si dopředu zjistit možnosti, kde v takovém případě jít, popřípadě dopředu oslovit někoho, kdo v tamní zemi žije a poskytuje kvalitní lékařskou péči. V některých rozvojových zemích totiž hrozí riziko použití tzv. teratogenů a ty mohou být pro těhotné nebezpečné.

Patří zde například:

• Tetracyklíny a některá další antibiotika
• Antiepileptika obsahující fenytoin, valproát
• Lithium
• Warfarin
• ACE-inhibitory (na léčbu krevního tlaku)
• Steroidy a další …

Co se týká očkování konkrétně do Thajska, tak nepotřebujete vlastně žádné. Nicméně se doporučuje minimálně na hepatitidu A i B, vzteklinu, japonskou encefalitidu, záškrt, tetanus, spalničky a břišní tyfus. Docela slušný koktejl, co myslíte? My neměli ale žádné a myslím, že ani není potřeba. Záleží na tom, jak moc se bojíte a kde konkrétně se máte v plánu vydat. My jsme se vyvarovali, čemu se dalo, a nikam do džungle jsme nešli. Malárie ani Zika tam není. S velice malou pravděpodobností může hrozit horečka Dengue, což je sice bolestivé, ale ne život ohrožující. Komáři, kteří tuto horečku přenášejí, lítají pouze večer, takže po západu slunce je dobré si dávat pozor.  Víte, můžete si zase myslet, že jsme hazardovali. Taky že trochu ano, ale neodpustím si říct, že se v těhotenství doporučuje vyhýbat prostorám s velkým množstvím lidí, jako jsou autobusy, obchoďáky, kina atd. Mohli by vás totiž něčím nakazit. Takže pokud to chcete brát vážně, tak ani nechoďte v těhotenství ven a nejezděte hlavně výtahem, protože tam můžete potkat třeba celou sousedovic rodinu.

Let

Předem bych chtěl zmínit, že neexistuje jediný případ ani důkaz, že by nějaká těhotná žena v letadle umřela na trombózu. Absolutně nechci zpochybňovat doktory, ani vyvracet tvrzení a fakt, že v letadle těhotným hrozí trombóza. To riziko v těhotenství tam opravdu je v zásadě nejvyšší. Nicméně tato hrozba se dá minimalizovat kompresními punčochami, procházkami po letadle, dostatečným pitím, sezením v uličce, aby vás právě nikdo nelimitoval v procházkách a nemuseli jste pořád někoho překračovat, a aplikací injekce na ředění krve s názvem Clexane, což jsme také na doporučení pana doktora udělali. Injekci jsem Gabči aplikoval já a bylo to naprosto v pohodě. Při odbavení jsme vždy pro jistotu informovali personál o jiném stavu Gabči, kde jsme dostali dokument na vyplnění, do kterého jsme uvedli základní informace o těhotenství. Byla to ale v podstatě jen formalita, která ve finále vlastně nikoho moc nezajímala. Doufám, že se mnou Gabča bude souhlasit, když si dovolím říct, že let proběhl bez nějakých větších komplikací, jen se občas vyskytly bolesti břicha kvůli nadýmání. Jak asi sami tušíte, mělo to jednoduché řešení :-). Určitý dis komfort byly také právě zmiňované punčochy, které jsou opravdu hodně kompresní a asi poměrně nepohodlné, ještě když vezmeme v potaz, že je na sobě máte asi 14 hodin. Každopádně jsme v letadle dost chodili k okénku a kochali se pohledem na Himaláje, takže o změny poloh a cirkulaci krve nebylo nouze. Pití bylo taky dostatek. Letušky ruského Aeroflotu byly velice ochotné. Abych nezapomněl, tak co se týče RTG rámu na letištních terminálech, tak těmi Gabča po požádání vůbec nemusela procházet. Průchozí rámy na kov jsou pro těhotné nezávadné, ty jsme neřešili.

Cesta zpět probíhala v podstatě bez problémů, jen jsme vynechali ty punčochy a hlídali si pravidelný pohyb. Nicméně, abych nebyl pouze pozitivní a netvářil se, že bychom letěli v jakémkoliv čase těhotenství, tak musím říct, že kdyby byla Gabča v prvním nebo třetím trimestru, tak bychom asi nikam neletěli. Přece jen je tam nejvyšší riziko potratu a oslabená imunita matky. Jelikož do 12 týdnů těhotenství probíhá organogeneze – vývoj orgánů plodu, tak hrozí také riziko vzniku vrozených vývojových vad způsobené infekcí matky. Například zarděnky, toxoplazma, herpesviry, virus chřipky atd. Proto se jako ideální jeví cestovat od 18. do 24. týdne gravidity. Letecké společnosti vás však vezmou na palubu letadla bez problému do 32. týdne a do 36. týdne už jen některé.

• 

• 

• 

• 

Průběh a pobyt

Když už jsme blog o jídle, pohybu a zdraví, tak bych rád začal právě jídlem, pitím a hygienou. Hned po příletu na letiště do Thajska nás přítel vyzvedl na letišti a vzal nás na večeři do ryze thajské osvědčené restaurace, ve které hrála živá kapela, a zde započal náš výlet do jiné dimenze stravování. Jako první jsme měli tu čest ochutnat mravenčí larvy. Ačkoliv to někomu může znít odporně, tak to bylo opravdu velice chutné. Následovalo servírování hromady talířů s jídlem, které obsahovaly mnoho pro nás neznámé čerstvé zeleniny, mořských potvor, neskutečně výbornou rýži a samozřejmě jako příbor hůlky.  Jako alternativu máte k dispozici také vidličku a lžíci. Thajci totiž vše připravují tak, aby nemuseli používat nůž, takže ho ani nepřidávají. Na závěr jsme měli typicky thajský dezert „mango sticky rice“, což je vlastně čerstvé nakrojené mango s rýži vařenou v kokosovém mléku a s kokosovou zmrzlinou, ze kterého jsme totálně slintali. Od té chvíle takto probíhala vlastně každá další návštěva restaurace. Gabča každý následující den, až do toho posledního, prohlašovala, že to je to nejlepší, co kdy jedla J. Abych nezapomněl, tak z neumytého ovoce jsme obavy neměli, jelikož všechno, co jsme měli, bylo v nějaké slupce J a zelenina byla vždy tepelně upravena. V případě, že se stravujete na ulici, tak určitě doporučuji umývat si ruce nebo mít po ruce desinfekční gel. 

Co se týče pitného režimu, tak převládala balená voda, ale samozřejmě jsem neváhal ochutnat ryze thajské pivo a Gabča se prakticky denně prolívala čerstvou kokosovou vodou, která se dá považovat za superpotravinu plnou benefitů (možná se o ní v budoucnu taky ještě zmíním) 🙂 Jinak v Thajsku se vše podává s pořádnou dávkou ledu, kterého se ale bát taky nemusíte. Thajci si totiž led sami nikdy nevyrábí, ale nechávají si ho dovážet v podstatě certifikovaný. Taky bych byl poměrně opatrný při pití velmi studených fresh drinků z ovoce apod., bývají opravdu hodně ledové a váš žaludek to nemusí zvládnout, tak abyste se nepo..ali J. Vraťme se ale k tématu, omlouvám se, malinko jsem se nechal unést. Každopádně jak jste asi pochopili, tak od prvního sousta jsme se do thajské kuchyně zamilovali.

Jídlo v Thajsku je téměř vždy čerstvé, výborně dochucené bylinkami a kořením, samozřejmě s pořádnou dávkou chilli, a vlastně bez soli (jódu mají také dost). Neuvidíte tam pečivo, knedlíky ani mouku. Nechápou, co je to řízek, jak to můžeme takhle připravovat (trojobal, který nasaje hromadu tuku). A to ne, že by nesmažili, jen to dělají mnohem sofistikovanějiJ. Ještě bych chtěl zmínit, že jsme nejedli jen tak na ulicích – pro mě bohužel, protože to je tam v zásadě to nejlepší – ale pouze v ověřených certifikátem doložených restauracích, abychom minimalizovali rizika spojená s hygienou, kvalitní tepelnou úpravou, omývaní ovoce a zeleniny atd. Všeobecně mě na tom všem nejvíce bavilo to sdílení jídla. Tak jako Češi chodí na pivo, tak Thajci chodí prostě jíst. Objednávají ve skupině různá jídla a pak to jedí všichni, ochutnávají a debatují.  Je to takový brunch 🙂 To mi třeba u nás chybí, protože tak máte možnost ochutnat mnohem větší množství jídla s rozmanitou chutí, a zážitek je to pak o to větší.

Pro jistotu připomínám, že v článku zmiňuji především to, co mi přijde důležité či zajímavé pro těhotné. Takže bych měl asi zmínit také skutečnost, že jsme si nakonec odskočili na tři dny ještě do Kambodži. Zde bych chtěl jen ve stručnosti zmínit, že s hygienou to tady bylo poměrně horší, ale zvládli jsme to. Gabča byla vybavena dezinfekčním gelem na ruce, mobilním větrákem kvůli vedru, silným repelentem a náramkem proti komárům, který fungoval překvapivě docela slušně. K tomu repelentu bych chtěl ještě dodat, že je mnohem účinnější používat tamní, jelikož české repelenty jsou na thajské komáry účinné asi jako ketogenní dieta na obsluhu v McDonaldu :-D. Pitný režim nebyl problém, zase kokos a balená voda. Na mytí zubů a podobné záležitosti Gabča měla tablety na čištění vody, kterou nepila, jen si s ní vyplachovala pusu apod. Jako další možnost si můžete koupit filtrační láhev, která taky dobře vodu vyčistí (doporučuji). Jídlo jsme v Kambodži měli zajištěné v hotelu, a jinak zase v restauracích, které navštěvovala třeba známá herečka Angelina Jolie. Na výlety do Angkor Watu jsme měli svačiny také z hotelu. Nicméně asi jediné, co bylo v Kambodži Gabči nepříjemné, byla cesta na jezero Oddar Meancheay, protože to vlastně nebyla ani cesta, nýbrž tankodrom. Naštěstí to netrvalo dlouho.  

Dále bych zmínil, že v Thajsku i Kambodži je dobré dávat si pozor na toulavé psy. Nejsou agresivní, ale asi bych si je zrovna nehladil hlavně právě kvůli nemocem. Doporučuje se omezit kontakt se zvířaty, což se nám ale ne úplně dařilo. Koupání se slony na farmě jsme si prostě nemohli nechat ujít a moc to doporučuji. Těhotné ženy by se měli vyvarovat také rychlým člunům, kvůli nárazům vln. Na výlet na ostrovy Phi Phi jsme zvolili velkou pohodlnou loď a místo rychlých člunů jsme si raději půjčili kajak. Potápění a vodní lyžování bych v těhotenství asi taky osobně vynechal.

Po zkušenosti s dopravou po Thajsku zcela jistě nedoporučuji ani zapůjčení motorky. Je to sebevražda! A to platí i pro netěhotné lidi (pokud se máte trochu rádi) 🙂 Dennodenně jsme byli svědky přinejlepším jen odřených turistů a zdemolovaných motorek. Nejde o to, jestli umíte řídit, ale je tam prostě chaos. Červená je pro ně jen doporučení, zničehonic se kdokoliv zastaví uprostřed rychlého pruhu a kouká do telefonu, jízda v protisměru taky nebyla zrovna výjimkou, pruhy na silnici vůbec nerespektují, je to opravdu šílené. I jízda tuk tukem byla adrenalin, ale zároveň také zážitek samozřejmě.  Takže půjčit si auto je zcela jistě nejlepší volba. A opravdu se připoutat. Ty motorky jsme i my vyhodnotili jako velké riziko 🙂

Ještě jsme v Thajsku stihli tak nějak, s nadsázkou řečeno, konvertovat k buddhismu 🙂 Viděli jsme pravý ostatek Buddhovy kosti v templu, meditovali, vznesli svá přání mnichům a položili každý jednu otázku, která nás zajímá a na ni dostali v thajštině odpověď (díky Buddhovi, že známe pár zdejších obyvatel). Na závěr jsme ještě dostali požehnání jako manželé a parádní náramek 🙂 Chci tím vším zkrátka jen říct, že buddhismus učí, ostatně jako my na moveeatforlife.com, že jsme každý zodpovědný sám za sebe a za svůj život, potažmo za život dítěte. Můžeme se svobodně rozhodovat, jaký přístup si zvolíme. Buď se budeme pořád bát, nebo teď budeme žít. A každý má svého Buddhu (boha) v sobě 🙂

Shrnutí

V počátku jsme byli nervózní, ale jak už to tak bývá, po zažité zkušenosti bychom to klidně absolvovali znovu. Ostřílená věta, že těhotenství není nemoc, platí i zde. Ano, je potřeba se připravit. Ano, je potřeba se informovat a plánovat. Ano, je třeba dávat trochu pozor a ano, jste do jisté míry omezení pro některé zážitky, ale přesto to za to stojí a už nám to nikdo nevezme. Pravda je, že jsme trochu riskovali, jenomže člověk pak má aspoň pocit, že opravdu žije. Ostatně je třeba si uvědomit, že i tam jsou těhotné ženy jako všude jinde na světě. A zase musím zopakovat, že jinak bychom uvažovali při jakýchkoliv komplikací nebo v jiném než druhém trimestru, kdy Gabča nemá v podstatě žádný problém, jen občas prcek do mámy kopne. Co se týká subjektivního vnímání tepla a vzduchu, tak to Gabča zvládala taky v pohodě. Citlivá na pachy a vůně je od přírody, takže je zvyklá, a v těhotenství to nijak výrazněji nevnímá. Žádné nevolnosti, ani ospalost se nedostavili. Musím říct, že mám velice statečnou a silnou ženu. A na závěr takové malé zamyšlení…

Je pro dítě rizikovější či lepší sedět v těhotenství 8 hodin denně v práci, ve stresu, anebo pít čerstvý kokos na lehátku v Thajsku a být v pohodě?

Každý se na to bude dívat úplně jinak, každopádně zvažte rizika, převezměte zodpovědnost a pak se rozhodněte. My jsme se rozhodli určitě správně a bylo to boží.

Naše doporučení těhotným ženám při cestování do Thajska ve stručnosti:

Dejte si pozor na nedostatečně tepelně upravené maso všeho druhu – hrozí toxoplazmóza či kampylobakterióza.

Pijte vodu pouze z dostatečně ověřených zdrojů, ideálně balenou, jako vhodná alternativa je filtrovaná voda z filtrační láhve se speciálním filtrem, led v Thajsku je v pohodě – je dovážený, pozor dejte na příliš ledové džusy a fresh nápoje kvůli rizika průjmu, také bychom nepili vodu čištěnou purifikačními tabletami s obsahem jódu.

• Dejte si pozor na syrovou zeleninu.
• Ovoce jíst omyté v balené nebo filtrované vodě.
• Pokud nemáte desinfekční gel, nikomu moc nepodávejte ruce, dávejte pozor na jídlo, které se jí bez tepelné úpravy, a kterého se někdo dotýká holýma rukama.
• Vyhýbejte se hlavně potulným psům a jiným zvířatům v divočině J
• Jako ideální doba pro cestování do exotiky se jeví 18. – 24. týden těhotenství, vyhýbejte se místům, kde je velký výskyt malárie, žluté zimnice, ziky apod.
• Asi bychom zvážili cesty do míst, kde není zrovna kvalitní zdravotní péče, určitě si to předem ověřte nebo přímo někoho tamního kontaktujte.
• Mějte kvalitní pojištění na cesty.
• V těhotenství nedoporučujeme absolvovat kurzy potápění, vodní sporty, sauny, horké koupele, jízdu na motorce, po rozbitých cestách a výmolech, vodní skútry apod.
• V prvním trimestru bychom takovouto cestu zvážili a asi ji odložili (O 1 rok, až s malým :-D) či zrušili.
• Vždy zvažte možnosti hygieny a dostupnost toalet.
• Na komáry používejte tamní repelent, ten náš není tolik účinný.
• Nepřehánějte to s opalováním a používejte silný faktor.
• Je fajn mít klobouk, a když chodíte po chrámech, tak ženy by měly mít zahalená ramena.
• Připravte se na to, že se od rána do večera budete potit.
• V taxi se určitě poutejte.