MOJE JEDNODENNÍ PŮSTY

O půstech jsem se poprvé zmínil na začátku roku 2018, kde jsem ve shrnutí předešlého roku naznačil, že je na popud Páji zkouším, a že budu určitě posléze referovat. Rok se s rokem sešel, zkušenost se prohloubila a já bych se o ní rád s Vámi podělil. Proč se vůbec do něčeho takového pouštět? Ta otázka ze své podstaty vyznívá negativně, protože jí provází pocit trápení se hlady. Pokud se však od toho oprostíme a přepneme se do módu, že hlad nás trápit nemusí a ani netrápí, můžeme odhalovat již pouze samá pozitiva tohoto nejstaršího léčebného postupu.

Oprostit a přepnout se. Píše se to jednodušeji, než dělá 😊 navíc v případě, kdy máte za 20 let cvičení s činkami a jiných sportovních aktivit v hlavě vsugerované některé rádoby poučky, přes které nejede vlak, a do toho si máte půst plánovat mezi tréninky, je to mnohem horší startovní pozice pro půstování než pro člověka nesportujícího. Z toho pramení první pravidlo a to, že si půst plánujte vždy na volné nejlépe odpočinkové dny. Není vhodné v tuto dobu trénovat ani manuálně pracovat. Skvěle se ale při půstu pracuje hlavou, k čemuž se ještě dostanu. Já si nedávám půst ani den po večerním tréninku, protože ještě probíhá regenerace a k té jsou některé živiny určitě potřeba.

Abyste jste se snadněji přepnuli do stavu, že Vám pocit hladu nebude vadit a na půst se budete časem i těšit, měli byste si uvědomit benefity, které Vám toto zkoušení pevné vůle a jitření smyslů přinese. Kromě těch ryze praktických záležitostí, jako že ušetříte čas a peníze, neboť denní čas strávený přípravou jídla a jeho jezením není jenom pár minut (pokud se tedy neodbýváte), jsou tady záležitosti čistě zdravotní, a to jak z pohledu zdraví fyzického, tak i psychického. Zjednodušeně: místo abychom tělo zatěžovali trávením potravy, necháváme jej svými vnitřními procesy regenerovat a odpočívat. Z těla odchází ve větší míře odpadní látky, startuje se autolýza tuků, podle délky půstu se startují uzdravovací procesy zánětů v organismu. Kromě samotných ozdravných procesů působí půsty i preventivně ve velmi širokém rozsahu, například u chronických civilizačních onemocnění včetně těch nádorových. Cílem tohoto článku není rozsáhle popisovat pozitivní vlivy na lidské zdraví, a tak pokud Vás toto téma více zajímá, zajímavých informací je na internetu dostatek. Hezký přehled různých forem půstu a jejich vlivu podložený studiemi najdete třeba zde. Určitě bych ale ještě zmínil, a to vychází už i z mojí zkušenosti, že kromě odlehčení tělu prospějeme i mysli, která je najednou jasnější a bystřejší. Mě se třeba píší mnohem lépe v tyto dny články nebo uvažuje nad novými nápady. Zároveň ale máte chuť být více sami se sebou, přemýšlet nad věcmi, na kterými byste v běžný den nepřemýšleli. Zmínil jsem jitření smyslů, což nebylo náhodou, protože mě se třeba zlepšují v den půstu i čichové vlastnosti. Propečený steak cítím na půl kilometru 🙂 Můj denní půst není úplně ten správný, jak by měl vypadat. Ten by měl být jen o čisté vodě. Já si ráno v den půstu dělám čerstvou filtrovanou kávu a pak během dne vypiju i nějaké čaje. Mezitím vodu. Pít by se mělo více než běžně. Nejen, že Vám to do určité míry zažene pocit hladu, ale podpoříte tím samotné pročišťování. Předchozí večer se s vědomím dalšího dne bez jídla doporučuji nepřejídat a další ráno po půstu ten vynechaný den zase nedohánět. Osobně jsem měl tyto tendence a nebylo to dobré 😊. U delších vícedenních půstů má pak i samotný počátek jezení svá pravidla, abychom si neuškodili. O tom napíšu zase až budu mít vyzkoušeno a „natrénováno“.

Často jsem v minulosti býval nachlazený, i několikrát do roka. Vlivem větších i menších změn, které jsem v posledních letech ve svém životním stylu provedl, se toto úplně změnilo, samozřejmě k lepšímu, a když už náhodu cítím, že se o mě nějaká viróza pokouší, nasadím na ní tu nejsilnější zbraň, a tou je půst, zatím s 99 % úspěšností. Jinak se nyní už delší dobu snažím dodržovat jednodenní půst v týdnu a upřímně se na ten den vždy už těším.

Půsty nejsou vhodné pro těhotné a kojící, a tak Pája s grilovanou krkovicí v puse, kyselou okurkou v ruce a smutno šibalským pohledem mi v ten můj den říká: „víš že bych si ten půst s tebou taky dala, kdybych mohla :-D“