RAW FOOD A RECEPT Z MÁSLA LIFELIKE

Raw food neboli vitariánství je další z novějších „ortodoxních“ výživových směrů. Svoje prvotní boom má už nějaký čas za sebou, takže není úplně neznámý a postupně se dostává mezi širší veřejnost. Ta se pak dělí zhruba do tří skupin podle názoru, který si po získání nějakých informací, v lepším případě po osobní zkušenosti, utvoří. První skupina tvrdí, že jde pouze o chvilkovou trendy záležitost, druhá skupina se stala vitariány a nemůžou si to vynachválit nejenom ze zdravotních důvodu (ty však bude potřeba hodnotit až po delším časovém úseku – třeba několika letech, protože přechod na takto „odlehčenou“ stravu v krátkodobém horizontu zdravotně prospěje většině lidí, kteří před tím nejedli příliš zdravě, a ten pocit může hodně ohromit a zastřít správný úsudek) a třetí skupina lidí vitariánství a jeho zastánce odsuzuje stejně fanaticky, jako se zdají být v jejich očích fanatičtí propagátoři tohoto druhu stravování. Nejvíc radikální názor mají však většinou ti, co mají informací ze všech nejméně, o vlastní zkušenosti ani nemluvě. Další skupinou by pak mohla být ještě generace starších lidi se silně zakořeněnými stravovacími návyky, kteří se na jakékoliv zásadní změny ve stravování dívají skrz prsty. Otázka je, jak se v pozdějším věku budeme my sami dívat na nové výživové, které zcela jistě budou ještě vznikat, i když se nám nyní zdají již všechny možnosti vyčerpané.

Co to vlastně RAW FOOD neboli vitariánství je?

Živá strava – přijímání jen tepelně neupravených potravin, nejčastěji rostlinného původu, tedy zeleniny, ovoce, ořechů, semen, naklíčeného obilí a luštěnin. Tyto suroviny se zpracovávají mixováním, klíčením a sušením do 40 – 42  ̊C tak, aby se zachovaly všechny živiny… enzymy a vitamíny, které jsou nejčastěji při tepelných úpravách zničeny. O jejich důležitosti pro fungování lidského organismu není pochyb a o jejich likvidaci při vysokých teplotách taky.

Úprava potravin

Velmi zajímavé a hodně opomíjené a málo aplikované jsou postupy, kterými si vitariáni své pokrmy připravují. O jednom z nich, klíčení, už jsem se zmínil výše. Toto se týká semen a obilovin, jejichž klíček obsahuje spoustu prospěšných látek, ke kterým bychom se bez naklíčení nedostali. Podobněji Vám tuto metodu a naši zkušenost připravíme do samostatného článku, protože si to dozajista zaslouží. Dalším velmi zajímavá a přirozená úprava, tentokrát některých druhů zeleniny je kvašení neboli fermentace. Pro ty co nečetli náš článek o kefíru, tak fermentace je proces, při kterém se organické látky přeměňují za působení mikrobiálních enzymů na jednodušší látky. Díky tomuto procesu vzniká ke zvýšení nutričních hodnot potravin (tvorba vitamínů skupiny B), vytváří se probiotické kultury, zlepšuje stravitelnost, prodlužuje jejich trvanlivost. Jak vidno u kefíru, nebo třeba i kombuchy (článek připravujeme 🙂 ), fermentovat nemusí jenom zelenina, ale vitariáni si musí vystačit pouze s ní 🙂 O fermentaci zeleniny především zelí, bychom taky připravili samostatný příspěvek, ale zatím nemáme osobní zkušenost s domácí přípravou, takže to nejdříve musíme „otestovat“. Kuba velmi doporučuje kvašené zelí na korejský způsob Kimchi. Mimo jiné například velmi deficitní a velmi důležitý vitamín K2 je možné získávat tímto způsobem.

Co my a RAW FOOD?

Papayka zkoušela zhruba měsíc nevybočit z pravidel Vitariánství, a cítila se velice fajn. Tělu tím opravdu odlehčíte a pro lidi, kteří do takového systému skočí po 30 letém příjmu junk food (potraviny s vysokým kalorickým obsahem a nízkou výživovou hodnotou), musí být naprosto ohromeni tím, co se začne s jejich a v jejich těle dít. Nutno ale dodat, že u takovýchto jedinců by měl velmi podobný ne-li stejný efekt při přechodu třeba na systém paleo nebo nízkosacharidovou dietu, neboť všechny tyto koncepce mají jeden společný jmenovatel, a tím je stravovaní se čerstvými základními potravinami. Každá z těchto variant pak přináší pouze některá větší či menší omezení, přičemž vitariánství je tou „nejradikálnější“ volbou. Diskutabilní tedy je, jestli (tak jak se snaží někteří urputně prosazovat) jsou tyto systémy stravování univerzální a dlouhodobě udržitelné pro širokou populaci. O zdravotních hlediscích je možné taky jen teoretizovat, protože přepnout všechny lidi, kteří se stravují nezdravě na RAW food a pak je dlouhodobě pozorovat, s cílem získání zdravotních výzkumů je nereálné, a tak se asi nikdy nedozvíme, jestli by tak mohli fungovat vrcholoví sportovci, těžce manuálně pracující, nemocní atd.. Já jsem si na sobě vyzkoušel většinu těchto diet, a dospěl jsem k závěru, že ke své vnitřní spokojenosti s jídlem (a ta je podle mě velmi důležitá) potřebuji pestrost. Bohužel vitariánství mi ji moc nepřináší, navíc je pro mě jako sportovce dost složité na celkovou vyváženost. Tímto ale nezpochybňuji, že někdo tuto pestrost nepotřebuje, nebo si jí dokáže vytvořit i za striktních pravidel RAW. Roli zde bude hrát třeba energetický výdej, a tím i příjem, nebo sportovní cíle a další mnohé okolnosti. Proč si ale z takového systému stravování nevybrat to, co nám vyhovuje a co je velmi prospěšné a zařadit si to do svého „konceptu“. Osobně si tedy myslím, že na RAW food je možné stavět nemalou část jídelníčku a principy, kterými se řídí, lze hojně aplikovat. Striktně ho lze využít jako odlehčovací dietu, ale pokud se na něm někdo cítí dlouhodobě skvěle, tak není třeba měnit a na druhou stranu někoho jiného do toho nutit.

Mnoho receptů, které pro Vás Papayka na našem blogu připravila a připravuje, jsou buď zcela RAW nebo ze základů RAW vychází.  Dnes tomu nebude jinak a k tomuto článku by to ani jinak nešlo. Nebudeme však pro tentokrát úplně „ortodoxní“ a k receptu Papayka použije naše moc moc moc oblíbená (spíše nejoblíbenější) oříšková másla od brněnské firmy Lifelike, která jsou sice pražená, ale za nás jsou to chuťově topovky a k tomu pečlivě s láskou vyráběné českou firmou, která má od začátku naše velké sympatie. S tím pražením to navíc není až tak hrozné, protože se tak děje při nízkých teplotách. Takže vyzkoušejte a přejeme dobrou chuť 🙂

Raw Kakaovo-Oříšková roláda (hrnková 🙂 )

Suroviny:

Na kakaové těsto

• 1 hrnek mandlového másla
• ¼ hrnku kvalitního kakaového prášku (nejlépe v raw kvalitě)
• ¼ hrnku datlového sirupu
• špetka Himalájské soli
• ¼ hrnku kokosového oleje

Na vanilkové těsto

• 1 hrnek kešu másla
• ¼ hrnku datlového sirupu
• 2 čajové lžičky vanilkového extraktu
• ¼ hrnku kokosového mléka

Postup:

1. V mixéru rozmixovat všechny suroviny na kakaové těsto (použila jsem takový ten nízký mixer spíše používaný na suché suroviny, ne klasický velký mixer) do hladké konzistence.
2. Rozložit pečící papír na rovný povrch. Rukama udělat z rozmixovaného kakaového těsta kuličku, položit na pečící papír a rovnoměrně rozprostřít do tvaru čtverce pomocí Vašich ruk).
3. Vzít si další list pečícího papíru (používala jsem pečící papír už předem nastříhaný, pokud nemáte tento, ustřihněte si dva stejně velké kusy), položit na čtverec z kakaového těsta a přebytečné okraje mimo papír ořezat nožem. Vznikne velký pravidelný čtverec.
4. Nyní v tom stejně nízkém mixéru rozmixovat všechny suroviny na vanilkové těsto do hladké konzistence a dát ho na 25 minut do lednice, aby lehce ztuhlo.
5. Po 25 minutách rovnoměrně rozprostřít na kakaovou vrstvu a očistit okraje.
6. Opatrně rolovat za pomocí pečícího papíru, který vždy před úplným zarolováním vyhrneme nahoru a pak už se rolka roluje sama. Umístíme na 20 minut do mrazničky a pak před servírováním necháme 10 minut při pokojové teplotě.

Na internetu se uvádí, že 250ml hrnek (takový používám) je cca 250 g sádla (beru, že ta oříšková másla jsou hmotnostně podobná tomu sádlu), já ale dala na tuto roládu celé 300g balení mandlového a kešu másla od Lifelike 🙂

Spoluautor: Mgr. Pavla Dušová