ARTETERAPIE – POHLAZENÍ NA DUŠI

Dnes opět z trochu jiného soudku. Jídlo a cvičení doplníme o špetku duševního rozvoje. Ten totiž na poli našeho zdraví zabírá nemalou část. Několikrát jsme již zmínili, že vše je dokonale propojené a uzavřené v kruhu. Nejen, že lidské fyzično, například v podobě dobře živeného mikrobiomu hormonálně ovlivňuje naše nálady a chování [1], ale i naopak naše myšlenky a duševní rozpoložení ovlivňují biochemické a fyziologické procesy v lidském organismu [2] (příkladné funkční protipóly mohou být třeba stres, deprese, pocit úzkosti, a na druhé straně pocit lásky, štěstí, životní harmonie). V tomhle tom směru jsem žák Páji a její inspirace, protože do doby jejího příchodu do mého života jsem pracoval pouze se svou tělesnou schránkou a palivem pro ni, takže snad moje laické pojetí tohoto tématu nikoho neurazí.

Jedna z možností, jak v dnešním uspěchaném konzumním světě podpořit své duševní zdraví je něco (vy)tvořit. Něco, u čeho budete přemýšlet nad samotným procesem, možnostmi, výsledkem, budete rozvíjet svou fantazií a třeba i zkoušet něco, co jste nikdy nedělali. Změna stereotypu, rozvoj kreativity, sebevyjádření a sebepoznání, zmírnění úzkosti jsou příklady léčebných kognitivních, motivačních a emocionálních aspektů, na které cílí tzv. Arteterapie, což je terapeutický obor využívající výtvarnou tvorbu k podpoře zdraví.

Není potřeba ale striktně definovat speciální obor, pod který si můžeme náš duševní odpočinek napasovat, protože to přirozeně pocítíme, pokud se do něčeho takového pustíme. Občas si s Pájou doma něco sami vyrobíme, co nám buď jenom zkrášlí byt, nebo se stane i užitečným pomocníkem. Naposled jsme se pustili do výroby mandaly na našem již nehezky vyhlížejícím letitém stole. Zapojili jsem i Tomíka, který na naši spolupráci pečlivě dohlížel 😊. Pája ve své fantazii stvořila předlohu, kterou přenesla na stůl a já jsem jí dodal finální úpravu. Celé dílo, i s ohledem na Tomíkův odborný dohled 😀 , trvalo docela dlouho, a tak jsme si mohli s Pájou kromě vlastního duševního odpočinku otestovat i trpělivost a součinnost při společné tvorbě.

Použité zdroje:

 [1] Microbial endocrinology: the interplay between the microbiota and the endocrine system

FEMS Microbiology Reviews, Volume 39, Issue 4, July 2015, Pages 509–521,

Hadar Neuman,  Justine W. Debelius,  Rob Knight,  Omry Koren

 

[2] The impact of stress on body function: A review

EXCLI J. 2017; 16: 1057–1072.

Published online 2017 Jul 21. doi: 10.17179/excli2017-480

Habib Yaribeygi, Yunes Panahi, Hedayat Sahraei, Thomas P. Johnston, and Amirhossein Sahebkar4

 

Please follow and like us:

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..